Na internetu zazářil odběrový box, který provozuje naše nemocnice na poliklinice v Benešově. Na Mapy.com získal pět hvězdiček od uživatelů

Lidé hodnotí na sociálních sítích kempy, restaurace nebo dovolenou. Ale na internetu zazářil i odběrový box, který provozuje benešovská nemocnice na poliklinice na Malém náměstí v Benešově. Dle recenzí na webu Mapy.com se zařadil mezi nejlépe hodnocená místa. Získal plný počet hvězdiček 5 z 5 a pochlubit se může dokonce samolepkou na dveřích.

„Nás to hodně překvapilo a jsme samozřejmě rádi, že jsou pacienti spokojení. Netušili jsme, že lidé hodnotí i odběry krve, že mají chuť a najdou si čas, aby odběrový box pochválili,“ říká Mgr. Libor Kubošek, primář oddělení klinické biochemie.

V odběrovém boxu pracuje jen jediný člověk a pacienti, kteří sem chodí pravidelně říkají, že jdou na krev k paní Radce. V ordinaci na poliklinice odebere sestřička Radka Bakosová krev desítkám lidí denně. „Netušila jsem, že lidé reagují na zdravotnická zařízení nebo ordinace. To ocenění je pro mě velmi překvapivé a milé. Těší mě zpětná vazba v takovém duchu. Člověk se snaží dát ze sebe to nejlepší, a když to má takovou pozitivní reakci, tak to potěší,“ reagovala.

Poznáte už od dveří, že se člověk bojí krve nebo jehly?

Většinou ano. Někteří jsou vystrašení anebo už od dveří křičí, že omdlívají, že mají fóbii. K takovému člověku musím přistoupit tak, aby spolupráce šla hladce, abychom se vyhnuli problémům. Když někdo řekne, že omdlívá, tak tomu přizpůsobit situaci, otevřu okno, dveře, položím pacienta do lůžkové polohy, aby mu to bylo příjemné. Když vše podchytíme, tak se to zvládne bez omdlení nebo zdravotní komplikace. Chodí sem i děti, takže ten přístup je jiný.

Musíte být asi hodně empatická?

Komunikace, empatie je velmi důležitá, tím se předejde veškerým problémům. Přístup je velmi důležitý, pacient přichází ve stresu, v nervozitě, v napětí, co bude. Práce s pacienty, a to ví každý zdravotník, je náročná, protože musí už od prvního pohledu vypozorovat, jaká je naladěnost pacienta, a přizpůsobit tomu veškeré jednání. Ale to máme všichni zdravotníci. Člověk musí práci dělat od srdce a rád.

Chodí sem pacienti opakovaně? Máte určitě spoustu zážitků.

Chodí sem chronici z oblasti kardiologie nebo gastro, ohledně štítné žlázy, diabetu. To jsou opakované návštěvy. Přicházejí sem těhotné ženy na gestační diabetes a je hezké, když mi pak přivezou ukázat miminko. To jsou milé události. Mám to pestré každý den a zážitků hodně, například když mi pošlou z ambulancí nebo i z pražských zařízení pacienta, kterého nemůžou absolutně nabrat, je rozpíchaný, vystresovaný, a když se mi podaří ho napíchnout napoprvé bez nějakého trápení, tak to je pro mě pohlazení po duši proto, že klienta už dál nemusím trápit.

Jak dlouho už vůbec odebíráte krev?

Je to patnáct let, ale já jsem původně začínala ve zdravotnictví v jiném oboru. Začínala jsem v roce 2000 v benešovské nemocnici jako nutriční terapeut. Pak jsem šla do Prahy do Všeobecné fakultní nemocnice, protože jsem dokončila atestaci nutričního terapeuta Poruchy výživy v metabolismu. Tam jsem byla nutriční terapeut v ambulanci dědičných metabolických vad a zároveň jsem dělala i zdravotní sestru. Po mateřské jsem se vrátila do Benešova jako nutriční i odběrová sestra, až jsem si zvolila odběrovou sestru.

Proč jste se přiklonila k této volbě?

V tu chvíli mě to přišlo akčnější než nutriční terapeut a už jsem u toho zůstala. Práce s lidmi mě velmi baví, je to naplňující. Ač se to zdá rychlé a nevinné, tak i odběr krve dokáže u klienta vytvořit velký stres.