Vnitřní řád pro zdravotníky

Vnitřní řád Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s., nemocnice Středočeského kraje, určený pro zdravotnické pracovníky

 

1. Všichni zaměstnanci poskytovatele zdravotních služeb jsou povinni chovat se ke všem pacientům s úctou, dodržovat právo pacienta na důstojné zacházení a pravidla občanského soužití, dodržovat pravidla Etické kodexu NRSB.

2. Každý zaměstnanec zdravotnického zařízení je dle MP 6 BOZP povinen podrobit se v pracovní době dechové zkoušce na přítomnost alkoholu nebo jiných návykových látek.

3. Každý pacient musí mít svého ošetřujícího lékaře, který v pracovních dnech a v pracovní době stanoví individuální léčebný postup, zajišťuje jeho koordinaci a stanoví jeho změny a je zodpovědný za jeho projednání s pacientem, případně s osobou, kterou pacient určí nebo zákonným zástupcem pacienta, a za řádný záznam do zdravotnické dokumentace. V době mimo pracovní dny a pracovní dobu je definován zástup. Tato povinnost je blíže specifikována v MP 8 Kontinuita péče, kap. 4.3.

4. Za řádné vedení zdravotnické dokumentace každého pacienta odpovídá určený ošetřující lékař, za vedení ošetřovatelské dokumentace zdravotní sestra pověřená vrchní sestrou oddělení. Konkrétní povinnosti jsou uvedeny v MP 16 Diagnostická a léčebná péče a v MP 19 Zdravotnická dokumentace.

5. Ošetřující lékař musí být podle posouzení příslušného primáře oddělení způsobilý tuto funkci vykonávat a musí mít dostatek zkušeností, aby byl schopen určovat, koordinovat a měnit individuální léčebný postup. Kompetenci k funkci ošetřujícího lékaře přiděluje primář oddělení, záznam je uveden v personálním spise na Oddělení řízení lidských zdrojů.

6. Lékař, který přijímá pacienta do zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči, má povinnost informovat pacienta o jeho právech a získat jeho písemný informovaný souhlas s hospitalizací. Součástí písemného informovaného souhlasu se musí lékař nebo jiný zdravotnický pracovník pacienta výslovně dotázat, kdo z jeho blízkých může být informován o jeho zdravotním stavu, a zda si přeje, aby některá osoba, kromě jeho samotného, měla právo nahlížet do zdravotnické dokumentace a pořizovat si její kopie.

7. Pokud je pacient přijat k hospitalizaci bez písemného souhlasu, ať již proto, že jej odpírá nebo jeho zdravotní stav neumožňuje, aby jej udělil, popřípadě je v bezvědomí, musí lékař o této skutečnosti učinit do 24. hodin oznámení okresnímu soudu v místě sídla zdravotnického zařízení.

8. Lékař je povinen před provedením každého zdravotního výkonu přiměřeným způsobem informovat pacienta, popřípadě jeho zákonného zástupce, a získat jeho informovaný souhlas. Povinnost získat informovaný souhlas od pacienta má u lékařských výkonů vždy jedině lékař a nemůže ho v tomto suplovat zdravotní sestra. Pro platný informovaný souhlas nestačí předání písemné informace, je třeba zaznamenat, který lékař s pacientem hovořil.

9. Pokud je stanoveno právním předpisem nebo rozhodnutím poskytovatele zdravotních služeb, že informovaný souhlas bude od pacienta ke konkrétnímu výkonu nebo zákroku vyžadován v písemné formě, je povinností pověřeného lékaře a u nelékařských výkonůnelékařského zdravotníka, způsobilého k provedení příslušného výkonu, aby nejprve vysvětlil pacientovi povahu zákroku a získal jeho informovaný souhlas, který posléze opatří též v písemné podobě. Seznam písemných informovaných souhlasů je uveden na webu a intranetu nemocnice.

10. Pokud pacientovi byla podána informace o zdravotním stavu nebo se informace vzdal a odmítá vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, je třeba si vyžádat sepsání negativního reversu. Součástí zápisu je důvod odmítnutí zdravotní péče, nepřijetí do ústavní péče nebo ústavní či jiná léčba, je-li ošetřujícím lékařem indikována. Odmítá-li pacient negativní revers podepsat, pak lékař sepíše zápis se svědkem.

11. V ojedinělých případech má lékař právo na zadržení nepříznivé informace o zdravotním stavu pacienta v nezbytně nutném rozsahu. O této skutečnosti musí být vždy učiněn záznam do zdravotnické dokumentace pacienta, včetně důvodu, proč k zadržení informace došlo.

12. Informace osobám, které navštívily pacienta, o jeho zdravotním stavu, lze podávat jen, pokud si předem pověřený zdravotník ověří, že příslušná osoba je osobou uvedenou ve zdravotnické dokumentaci jako osoba, které lze tyto informace podávat. Pokud pacient nemohl určit, komu mají být podávány informace, podají se osobě pacientovi blízké. Ověření se provádí kontrolou správnosti hesla, které je uvedeno v Informovaném souhlasu s hospitalizací.

13. Mají-li se poskytování zdravotních služeb účastnit studenti nebo jiné osoby, které nejsou přímo účastny na příslušném výkonu, je povinností primáře oddělení nebo vrchní sestry předem pacienta o této skutečnosti informovat, poučit ho, že má právo odmítnout účast těchto osob a získat souhlas pacienta s účastí těchto osob. Nebyl-li souhlas dán, tuto účast nepřipustit. Písemný záznam o stanovisku pacienta je uveden v Informovaném souhlasu s hospitalizací.

14. Pokud není pacient vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen obejít se bez pomoci další osoby, může být propuštěn až po předchozím včasném vyrozumění osoby, která tuto péči zajistí. Zdravotně sociální pracovnice v součinnosti s primářem oddělení se spojí s pověřeným obecním úřadem s rozšířenou působností k zajištění další navazující sociální péče a sociálních služeb v návaznosti na poskytnuté zdravotní služby. Do doby, než je tato péče zajištěna, může být pacient uložen na sociálním lůžku – jedná se o hrazenou službu.

15. Při propuštění pacienta z lůžkového zdravotnického zařízení musí ošetřující lékařvypracovat propouštěcí zprávu, kterou musí buď zaslat registrujícímu všeobecnému praktickému lékaři, nebo předat pacientovi s tím, že ten ji svému registrujícímu praktickému lékaři odevzdá, a vybavit pacienta, je-li to třeba, potřebnými léčivými přípravky na tři dny nebo v odůvodněných případech i na delší nutnou dobu.

16. Jde-li o pacienta, který nerozumí českému jazyku, i pokud jde o tlumočení do cizího jazyka (s výjimkou slovenštiny), má při komunikaci právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si zvolí. Dle provozních možností mu toto bude zajištěno, tyto činnosti však nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, a pokud tlumočící osoba vyžaduje za svou činnost úhradu, hradí tuto službu pacient. Přesný postup je uveden v MP 8 Kontinuita péče, kapitola 4. 6 a příloha č. 5.

17. Poskytovat zdravotní služby nezletilému pacientovi nebo pacientovi zbavenému způsobilosti k právním úkonům je možné se souhlasem zákonného zástupce. Bez souhlasu pacienta i rodičů lze péči poskytnout, jedná-li se o zdravotní službu nezbytnou k záchraně života nebo zamezení vážného poškození zdraví. Souhlas může být poskytnut i nezletilým pacientem, pokud je to přiměřené jeho rozumové a volní vyspělosti, ale lékař může rozhodnout, že bez jeho podpisu zdravotní službu neposkytne. Lékař nemusí aktivně zjišťovat názor druhého z rodičů, ale pokud je názor druhého rodiče odlišný, tak ho musí respektovat (v tomto případě rozhoduje soud, pokud se nejedná o neodkladný úkon), v případě, že názor rodičů a nezletilého pacienta je odlišný, rozhoduje soud. Bez souhlasu rodičů je možné péči poskytnout v případě podezření z týrání. Poté následuje prokazatelná oznamovací povinnost Policii ČR nebo státnímu zastupitelství (neoznámení je trestný čin, za který může být zdravotník stíhán).

18. Pokud nelze získat souhlas zákonného zástupce s hospitalizací u dítěte, je třeba tuto situaci hlásit OSPOD, který zajistí součinnost při jednání – viz FM Oznámení o hospitalizaci nezletilého bez souhlasu zákonného zástupce.

19. Pacient, který je osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo který je nezletilý, je oprávněn požádat ošetřujícího lékaře nebo kteréhokoliv zdravotnického pracovníka, aby při poskytování zdravotních služeb nebyla přítomna osoba, která je jeho rodičem nebo jiným zákonným zástupcem, nebo které je svěřen do výchovy, pokud uvádí, že jde o osobu, která ho týrá nebo jinak zneužívá či zanedbává. Zdravotnický pracovník, kterému je tato žádost přednesena, oznámí uvedenou skutečnost primáři oddělení nebo jeho zástupci, případně vedoucímu ústavní pohotovostní služby, který je oprávněn rozhodnout o vyloučení přítomnosti osob – zákonných zástupců, pěstounů a dalších jinak oprávněných osob, z účasti při poskytování zdravotních služeb nezletilému pacientovi a je oprávněn zakázat návštěvu těchto osobu u nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům. Je-li důvodné podezření z týrání svěřené osoby, je povinností příslušného zdravotníka učinit neprodleně prokazatelným způsobem oznámení orgánu Policie ČR nebo státnímu zastupitelství a současně vedení poskytovatele.

20. V případě podezření, že je zdravotní stav dítěte zanedbáván rodiči, je signalizační povinnost vůči orgánu sociálně-právní ochrany dětí pověřeného obecního úřadu.

21. Pacient má právo vyjádřit dříve vyslovené přání. Poskytovatel bere zřetel na dříve vyslovené přání tehdy, kdy při poskytování zdravotních služeb nastane předvídatelná situace, k níž se přání vztahuje, a pacient je v takovém stavu, že není schopen vyslovit nový souhlas nebo nesouhlas. Dříve vyslovené přání není třeba respektovat, pokud došlo při poskytování zdravotních služeb k takovému vývoji, že lze důvodně předpokládat, že by pacient vyslovil souhlas s jejich poskytnutím (nerespektování včetně důvodů se zapíše do zdravotnické dokumentace pacienta). Dříve vyslovené přání nemohou uplatnit nezletilí pacienti a pacienti zbavení způsobilosti k právním úkonům. Dříve vyslovené nelze respektovat, pokud nabádá k postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby, pokud v době, kdy poskytovatel neměl k dispozici dříve vyslovené přání, byly  započaty takové zdravotní výkony, jejichž přerušení by vedlo k aktivnímu způsobení smrti.

22. Pokud dojde k svévolnému odchodu (útěku) pacienta z lůžkového zdravotnického zařízení, je třeba provést hlášení jednak osobě blízké, je-li známa, a jednak Policii ČR.

23. Nemocnice má právo ukončit péči o pacienta v případě, že prokazatelně předá pacienta s jeho souhlasem do péče jiného poskytovatele, nebo pominou důvody pro poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jde-li o registrujícího poskytovatele; nebo pacient vysloví nesouhlas s poskytováním veškerých zdravotních služeb, nebo pacient závažným způsobem omezuje práva ostatních pacientů, úmyslně a soustavně nedodržuje navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, nebo se neřídí vnitřním řádem a jeho chování není způsobeno zdravotním stavem, nebo přestal poskytovat součinnost nezbytnou pro další poskytování zdravotních služeb; to neplatí, jestliže neposkytování součinnosti souvisí se zdravotním stavem pacienta. Ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta.

24. Žádá-li o nahlédnutí do zdravotnické dokumentace nebo pořízení její kopie, nikoli pacient nebo osoby pacientovi blízké, ale orgány a osoby taxativně uvedené v ustanovení § 65 odst. 2, zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, musí být žádost předána řediteli zdravotnického zařízení nebo osobě jím pověřené k vyřízení této žádosti. Příslušný pracovník nejprve řádně ověří, zda jde skutečně o oprávněný orgán nebo osobu a zda je tato skutečnost dostatečně doložena. Je-li tomu tak, pak lze umožnit nahlédnutí do originálu zdravotnické dokumentace (originály nikdy nevydávat) a převzetí kopie zdravotnické dokumentace za úhradu spojenou s náklady. Nahlížení do zdravotnické dokumentace a pořizování kopií se zaznamenává do zdravotnické dokumentace.

25. Primář oddělení odpovídá za to, aby nad každým lékařem bez specializované způsobilosti byl neustále, v době výkonu jeho povolání, vykonáván náležitý odborný dohled dle platné legislativy. Zapracování a odborný dohled je zaznamenán v Adaptačním plánu.

26. Primář oddělení a vrchní sestra jsou povinni trvale kontrolovat, zda všichni zdravotničtí pracovníci zařazení na příslušném oddělení, splňují zákonem stanovené podmínky pro výkon zdravotnického povolání (podmínku bezúhonnosti, zdravotní způsobilosti a náležité odborné způsobilosti). Toto zabezpečují pravidelné revize náplní práce a kompetencí.

27. Primář oddělení a vrchní sestra odpovídají za řádné plnění podmínek pro personální, věcné a technické vybavení příslušného oddělení nebo úseku.

28. Primář oddělení a vrchní sestra odpovídají za dodržování provozního řádu schváleného orgánem ochrany veřejného zdraví.

29. Odborný zástupce poskytovatele zdravotních služeb, který musí být stanoven (v nemocnici zpravidla lékařský náměstek), kontroluje primáře a vrchní sestry oddělení a plnění jejich povinností.

30. Nemocnice odpovídá za řádné předávání všech stanovených údajů do Národního zdravotního informačního systému. Předávání dat do ÚZIS provádí Oddělení zdravotních pojišťoven ve spolupráci s IT oddělením. Za předávání dat do ostatních registrů odpovídá příslušný primář. Data jsou předávána dle metodik registrů nebo odborných společností