Historie a současnost

Historie

Jména Rudolf a Stefanie v názvu nemocnice odkazují na dobu jejího vzniku r.1898. Jméno korunního prince Rudolfa zní dodnes i v názvu pražského Rudolfina a závan nostalgie konce habsburské monarchie je s Benešovem spojen vícenásobnými pouty. Stačí jen vzpomenout blízkého Konopiště s osudy arcivévody Ferdinanda.

První zmínky o nemovitém špitálním majetku v Benešově jsou z druhé poloviny 15.století. Počátek dnešní veřejné nemocnice se datuje r.1876, kdy bylo přijato usnesení o založení fondu pro zřízení nemocnice. Roku 1881 věnovalo do fondu obecní a okresní zastupitelstvo u příležitosti svatby korunního prince Rudolfa a princezny Stefanie 3000 zlatých a fond se postupně po různých peripetiích rozrůstal o další dotace a dary. Nicméně o jménu nemocnice bylo již rozhodnuto ve dnech výše uvedeného sňatku, což bylo i schváleno milostivým císařským rozhodnutím a posléze i říšským zákonem. 

Až roku 1894 okresní zastupitelstvo rozhodlo bez odkladu přistoupit ke stavbě okresní nemocnice – ve fondu v té době bylo 20804 zlatých, chybějících 35000 mělo být opatřeno výpůjčkou. S vlastní stavbou se započalo až r.1896 a 24.března 1898 byla nemocnice slavnostně vysvěcena. Nová nemocnice měla v době otevření 100 lůžek. Vedle hlavní nemocniční budovy byly zřízeny ještě hospodářská budova, infekční pavilon a umrlčí komora. Roku 1908 byl otevřen první chirurgický pavilon, vybavený mj. RTG přístrojem, roku 1927 nová pitevna, roku 1929 porodnice – vše již v době otevření nevyhovující provozním požadavkům. Proto 13.7.1937 byl otevřen nový chirurgický pavilon se 160 lůžky spojený s lůžky pro léčbu TBC-plicní a kostí, později přestěhovanými do Vlašimi a Prosečnice a TBC léčebna adaptovaná na gynekologii. Do roku 1944 existovala oddělení: chirurgie se 180 lůžek, gynekologie 91, interní 104, infekce 88, ORL 55 a jen 2 primariáty a 2 ordinariáty.

1.1.1950 přešla nemocnice do vlastnictví státu a nastal rozvoj dalších nemocničních oddělení. V roce 1960 vznikl OÚNZ Benešov. Mezi lety 1947 a 1950 byla zbořena budova staré chirurgie a porodnice a vybudována nová budova, po roce 1965 vystavěn vjezd od sídliště Na Tržišti a v roce 1981 postavena budova ředitelství. Od r. 1973 byla nemocnice Benešov nemocnicí II typu. Zřízeno bylo ARO, již od r. 1969 existuje JIP interních oborů. V roce 1989 byl otevřen nový pavilon interních oborů pro interní oddělení, neurologii a dětské oddělení, otevřena oddělení ortopedie, dialýza, rehabilitace, přestavěny operační sály. Vybudován byl pavilon s laboratořemi a nukleární medicínou, patologie.

Po roce 1989 se osamostatnily všechny provozy nemocnice Benešov (nemocnice Vlašim se později vrací jako detašované pracoviště do svazku okresní nemocnice), dopravní zdravotní služba, obvodní lékaři a řada specialistů odchází do privátní sféry. Vlastní okresní nemocnice Benešov se znovu nalezeným původním jménem překonává potíže vyplývající ze změny společenských a ekonomických podmínek, dosahuje rozvoje a i v době důrazu na ekonomické podnikání. Je vybudován a v lednu 2002 otevřen nejmodernější gynekologicko-porodní pavilon v ČR s parametry EU, zahájena přestavba chirurgického pavilonu opět s cílem dosáhnout evropského standartu léčebné péče, jsou pořízeny náročné investice jakými jsou helikální CT a rotační gamakamera, vybavení ARO, kardiologické JIP, dialyzačního oddělení, v novější době rozvoj endoskopických metod jakými jsou artroskopie, endoskopie zažívacího traktu aj. Transfúzní oddělení má certifikát SÚKL a je jedním z významných center v kraji.

Současnost

Za dobu své existence zaznamenala Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s., nemocnice Středočeského kraje rychlý rozvoj ovlivněný především pokrokem v medicíně a změnami a vývojem společnosti. Z původní okresní všeobecné nemocnice postavené na kraji města se postupem času stalo moderní zdravotnické zařízení, které svým pacientům poskytuje špičkovou péči celosvětové úrovně v celé řadě i specializovaných oborů. Z počátku malý areál čtyř budov se během let rozrostl a vytvořil komplex tvořený 8 zdravotnickými pavilony a dalšími budovami správy a údržby.

Nemocnice zabezpečuje svými službami území vymezené Vltavou a Sázavou od hranic Východočeského a Jihočeského kraje až ku Praze.

V současné době Nemocnice Rudolfa a Stefanie poskytuje péči pacientům od Sázavy po Blaník, až k České Sibiři na Voticku, v určitých druzích péče pravobřežní části řeky Vltavy a v oblasti mezi Benešovem a Říčany u Prahy. Přirozená i faktická spádovost nemocnice je necelých 100 000 obyvatel. Specifikou však je pokrytí rekreační oblasti Posázaví a části Vltavy, kdy v letním období vzroste počet obyvatel regionu o několik desítek tisíc, pokrývá dále nejdelší úsek dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, bude zajišťovat rovněž nejdelší úsek projektované dálnice D3.

 

Nemocnice vydala ke 120. výročí Sborník odborných článků, který si můžete přečíst:

 čtěte zde