Historie

Historicky první kompletní aloplastiku navrhl a provedl Gluck v roce 1890, kdy jamku i umělou hlavici ze slonoviny upevnil do kosti sádrou. Novátorským průlomem pak byla Smith-Petersenova vitaliová čepička,kterou implantoval na opracovanou hlavici v roce 1938 (předtím pokusy z různými dalšími materiály).

Např. bratři Judetové vyvinuly endoprotézu s osakrylu biologicky nekompatibilní-uvolnění, poté řada následovala další řada pokusů např. dr.Thompson-chirurg, který na pacientovi v blázinci v Pensylvanii v roce1952 provedl výměnu kloubu CCEP.

Zásadní průlom učinil Sir John Charnley ,který byl a je uznáván jako zakladatel moderní náhrady kyčelního kloubu. Na základě zkušeností z automobilového průmyslu zavedl endoprotézu v kombinaci teflonová jamka a kovový dřík cementované,jamka o průměru 22 mm. Publikoval tuto metodu v roce 1950.

Z jeho učení následně vycházel později z náš autor Prof. MUDr. Oldřich Čech, DrSc., který se v roce 1965 seznámil s prof. M. E. Müllerem, tehdejším přednostou ortopedické kliniky v St. Gallen. V současné době se používá již 3. generace jeho metody endoprotézy, která se používá od roku 1981.