Činnost oddělení

Oddělení Lůžek ošetřovatelské péče (dále LOP) vzniklo v r. 2003. Toto oddělení poskytuje léčebnou, ošetřovatelskou a rehabilitační péči nemocným, kteří již mají stanovenou diagnózu s léčebným postupem. Lůžka slouží k doléčování předchozího akutního nebo zhoršeného chronického onemocnění na dobu do 3 měsíců s cílem dosažení takového stupně kompenzace a soběstačnosti, který pacientovi dovolí návrat do domácího prostředí. Pokud propuštění domů není z objektivních důvodů možné, snažíme se o bezproblémový přechod s minimalizací známých rizik do sociální instituce.

Odborné ošetřovatelství na tomto typu lůžkové zdravotní péče znamená zabezpečení všech ošetřovatelských výkonů na základě lékařské indikace, to v sobě zahrnuje zejména péči o hygienu, výživu, vyměšování, ošetřovatelskou rehabilitaci - aktivizaci pacienta včetně vertikalizace, nácviku chůze apod., rehabilitace fatických poruch (ve spolupráci s klinickým logopedem), prevenci dekubitů, převazy, ošetřování dekubitů a bércových vředů, ošetřování  stomií, drénů a kanyl, podávání léků včetně infuzí, odběry biologického materiálu, sledování základních životních funkcí  atd.. V neposlední řadě spolupráce s rodinami pacientů a se zdravotně sociální pracovnicí. 

Při ošetřování je kladen důraz na testování fyzických i psychických schopností a nácvik sebeobsluhy. Cílem je významně zlepšit soběstačnost nemocných tak, aby mohli buď zcela sami nebo s pomocí sociálních služeb a domácí péče zdravotnické zařízení opustit, nebo výrazně zmírnit následky onemocnění nebo úrazů, případně zpomalit progresi choroby. U osob nevyléčitelně nemocných pak zajistit důstojné dožití.

Nemocní jsou na LOP přijímáni většinou překladem z ostatních oddělení naší nemocnice, převážně z interního oddělení, neurologie, ortopedie a chirurgie k rekonvalescenci a rehabilitaci nebo ze zařízení sociální péče, ale i na doporučení praktických nebo odborných lékařů z domova.

Z akutních lůžek jsou k nám pacienti nejčastěji překládáni s těmito nemocemi: CMP, Parkinsonova choroba, vertiginózní stavy, ICHS, ateroskleróza mozku, senioři po frakturách (nejvíce fraktura krčku femuru)‏, onkologicky nemocní pacienti a pacienti s jinými chorobami způsobujícími postupné selhávání životních funkcí.

Přijetí na LOP je možné na základě vyplněného návrhu na přijetí (informace podá zdravotně sociální pracovnice – tel. 317 756 211 nebo mobil 724 298 776).

V průběhu hospitalizace provádí zdravotně sociální pracovnice sociální šetření u sociálně rizikových pacientů. Samotné sociální šetření vychází jednak z ošetřovatelské a lékařské dokumentace, dále pak z rozhovoru zdravotně-sociálního pracovníka s pacientem a s rodinnými příslušníky, popř. blízkým člověkem pacienta. Po konzultaci s ošetřujícím lékařem, ošetřující všeobecnou sestrou, popř. rehabilitačním pracovníkem, zdravotně-sociální pracovník hledá co nejlepší řešení pro pacienta v dané situaci.  

Cílem soc. šetření je základní zmapování sociální situace pacienta. Posuzuje se životní situace pacienta ve vztahu k onemocnění nebo jeho následkům. Zjišťuje se, zda pacient nemá existenční problémy, jaké má sociální zázemí, v jakých bytových poměrech žije. Je také důležité získat informace o tom, s kým sdílí společnou domácnost. Zvláště rizikové je spojení skutečností, kdy pacient žije úplně sám a v důsledku jeho onemocnění či handicapu není schopen se o sebe plně postarat. Obzvláště v tomto případě zdravotně-sociální pracovník dále pomáhá zajišťovat následnou péči vhodnou pro daného pacienta. Zdrav.-soc. pracovník při zajišťování následné péče vždy vychází ze svobodného přání pacienta s přihlédnutím k jeho aktuálnímu zdravotnímu i psychickému stavu.

Zdravotně-sociální pracovník sestaví plán řešení (psychosociální intervence do životní situace pacienta), včetně rozsahu, druhu a potřeby sociálních opatření a ve spolupráci s ostatními zdravotnickými pracovníky navržená opatření realizuje.

Výsledkem této náročné práce je usnadnění přechodu pacienta ze zdravotnického zařízení do domácí péče, eventuálně do zařízení sociální péče.

Během hospitalizace je důležité zajištění psychické pohody nemocného a aktivní vyhledávání a uspokojování potřeb nemocného, spolupráce s rodinnými příslušníky a se zdravotně sociální pracovnicí.

Při současném stále se zvyšujícím počtu moderních vyšetřovacích a léčebných technik a technologií v nemocnicích nabývá na významu schopnost udržet s pacientem osobní lidský kontakt při zachování jeho soukromí a udržení kontaktů se „světem zdravých“. Nemoc neznamená jen poruchu jednoho orgánu nebo části těla. Postihuje člověka celého a zasahuje i do života jeho rodiny. Uzdravení tak představuje skok, po němž se obnovuje soulad všech životních oblastí. Je k němu třeba mnoho sil a energie. Do komplexní péče, které se nemocnému člověku může dostat v nemocnici, patří pomoc lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelek, fyzioterapeutů a zdravotně sociálních pracovníků. Na našem oddělení je to ještě i pomoc duchovních. Kazatelé a faráři benešovských církví střídavě docházejí v pátek dopoledne na oddělení LOP. Pacientům se tu buď věnují v místnosti k tomu účelu určené, nebo za nimi docházejí na pokoje.